Janovičáci: The Movie - Uniklé scény z připravovaného filmu

Radka Blandová: Vždycky se mi líbilo to jeho velké péro.
(střih na Honzu, jak něco píše s obrovskou propiskou)

(Martin Šach sedí po tmě na zahradě a hraje si se psem, když v tom od Mrázků vyběhne Katka a běží ke Křížkům. Nenápadně se ohlíží do všech stran a pak někoho prozvání. Po chvíli vychází Míla. Kouká se do všech stran a pak na Katku ukáže, aby šla dovnitř. Přes zavírající se dveře je vidět něco, co připomíná obětí.

Martin tak vykouleně kouká na ty dveře, když v tom dole na panelech spatří další postavu. Vypadá to na Sabinu Zoulovou. A hle, taky zastavuje u Křížků, vyndavá mobil, někoho prozvání, a za chvíli stojí ve dveřích Míla jenom v trenírkách a zase to samé jako s Katkou.

Martin se přikrčil za plotem a snaží se dívat do oken, když v tom proběhli kolem držíc se za ruce Tomáš Vlach a Tereza Dohnalová. Dole u Vlachů zastavili a přelezli přes plot.

Martin už už, že se tam snad pude podívat, když v tom v dáli další zvuky. To křižovatkou prošel Fanda Novotný a držel se za ruku s Katkou Rücklovou. Trošku šly zaslechnout nějaké řeči o dětech.

Martin koukal jak blbec a kousal si nehty, když v tom další zvuky. Ke Křížkům přiběhla Péťa Jakoubková, a zase tamta scéna s tím mobilem. Tentokrát se Milan objevil ve dveřích rovnou nahej, a co se děje v okolí, ho ani nějak nezajímalo.

Martin se krčí a čumí ke Křížkům, když v tom ještě jeden hlas. To kolem šel Lukáš Mrázků a řval do telefonu: "To je přeci jasný, že s váma nikam nejedu, musím se učit!")

Martin: "Uniklo mi za ten týden, co sem byl v Praze, snad něco!?"

(Petr Topol šel po Benešove, když v tom ho zastavila nějaká šlapka.)
Šlapka: "Ahoj, mladíku, nechceš si užít."
Petr (nemá peníze, vymýšlí si): "Ani ne. Nevypadáš na to, že bys mě dokázala vzrušit."
Šlapka: "Co že?! To jako já že bych tě nevzrušila jo?!"
Petr: "Nevim, prostě na to nevypadáte."
Šlapka: "Tak to zase jako prrr, mladíku. Já dokázala rozhycovat i chlapi, co leželi na smrtelné posteli."
Petr: "To vám nevěřím."
Šlapka: "Jak pojď se mnou támhle za roh, já ti ukážu, co dokáže stará Brigita!"
Petr: "Tak jo" (a má to zadarmo)

(Petr Škvor jde v Praze po Staroměstském náměstí, když v tom ho zatahá za mikinu nějaké mrňavé dítě:)
Dítě: "Pane. Já musím."
(Petr se nechápajícně podívá na dítě)
Petr: "Co?"
Dítě: "EE"
(Petr hodí zoufalý pohled a začne koukat kolem sebe, ale nevidí nikoho, kdo by působil dojmem, že by byl matkou dítěte.)
Petr: "Do prdele" (pověděl spíš pro sebe)
(malé dítě koukne na Petra a poví)
Dítě: "Ne ne. Z prdele."
Petr (se na dítě zase nic nechápaje koukne): "Co?"
Dítě: "Hovínko vypadne z prdele, a ne do prdele."

(Katka Rücklová stopuje. Zastaví ji taxík.)
Katka: "Jedete kolem Janovic?"
Taxikář: "Pojedu, kam budeš chtít."
Katka: "Hi hi."

(Jiná scéna: Taxikář zastavil v Janovicích před Katky domem)
Taxikář: "Bude to 480 peněz."
Katka: "Ale já myslela, že jsem si vás stopla, ne že jedete za peníze!"

Martin Kakaš si na Stránkách Janovice tým prohlíží fotky z poslední akce. Kliká na Další a zobrazuje se nová fotka. Následuje výtlem, kdy se Martin pět minut v kuse směje, až se z toho pomalu dusí. Pak se po těch pěti minutách dosměje, změní výraz v obličeji z veselého na naštvaný a poví:)
Martin: "Kde sou ty čur..., já je zabiju tam psát o mně takovýhle věci!!!!"

(František Novotný byl venku a přišel domu.)
Franta: "Ahoj"
Máma: "Ahoj, kde si byl?"
Franta: "Jen tak, s Karlem."
Máma: "A od kdy má Karel dlouhý vlasy a ty se s nim líbáš?!"
Franta: "Počkej, jak to víš, dyť to se stalo teprve před třema minutama?!"
Máma: "Tady seš na vesnici, tady se nic neutají!"

(Robin Hrdlovic jde na vlak, cestou potká jednoho dědu.)
Robin (huláká): "Dobrý den, pane Mrázek, taky na vlak, taky na vlak?"
děda: "Cóó, Honzíku? Já sem hluchej, na mě musíš nahlas."
Robin (pro sebe): "Tak si trhni nohou."
děda: "Ty holomku, jak to se mnou mluvíš?!"

(Tomáš Vlach kope na nádraží do automatu na čokoládu)
Tomáš: "To sou zmetci!"
(přichází nějaká starší dáma)
Dáma: "Mladíku, udělal vám ten přístroj snad něco, že do něj kopete?!"
Tomáš: "Představte si, že udělal. Dal sem tam pení, a čokoláda žádná!"
Dáma: "A kolik stojí čokoláda?"
Tomáš: "Pětku to stálo."
(Dáma dává Tomášovi 10 korun. Tomáš nerozumí, ale poděkoval a peníze si vzal. Dáma se usmála. Tomáš tedy taky, ale po chvíli se opět obrátil na přístroj a začal do něj kopat dál.)
Dáma: "To si snad ze mě děláš srandu, ne?!"
Tomáš: "To voni si ze mě dělaj srandu."´
Dáma: "Ale dyť sem ti přeci dala peníze, abys do toho nekopal."
Tomáš: "Tady jde o princip. Až z toho peníze vypadne deset korun, tak vám je dám."
(Konec scény. Kamera se odvrací od obou účastníku a najednou je vidět nápis na zdi: "Automat nefunguje kvůli výtržníkům, kteří do něj kopali.")

(Manžel se dozvěděl, že jde manželka k soudu, myslí si, že se chce nechat rozvést. Volá jí)
Manžel: "No, ahój, to je dost, že to zvedáš. Hele, ty prej jdeš k soudu?!"
Manželka: "Jo, už sem tady. Co se děje?"
Manžel: "Tak se na to vykašli. Pojď si o tom nejdřív promluvit doma mezi 4 očima."
Manželka: "O čem?!"
Manžel: "Ježiš, nezačínej s těmahle scénama zase! Dyť to byl jenom úlet, chápeš to, že už to nikdy neudělam?!"
Manželka: "Počkej, o jakým úletu mluvíš?! ... To mi jako teďkon říkáš, žes mě podved s nějakou štětkou?"
Manžel: "A kvůli čemu ty seš u toho soudu?"
...